Od starých baterií přes motory až po zpětná zrcátka – automobilový průmysl oživuje snahy o recyklaci, protože čelí tlaku na snížení své obrovské uhlíkové stopy. Výrobci automobilů po celém světě investují do zařízení na záchranu starých dílů a snaží se také recyklovat miliony elektrických baterií, aby je mohli znovu použít, a to iv „autech budoucnosti“.
Elektromobily jsou sice „čistší“ než jejich předchůdci se spalovacími motory, ale suroviny potřebné pro jejich baterie se získávají z dolů v Africe, které jsou často obviňovány z poškozování životního prostředí a využívání dětské práce.
„S rostoucí poptávkou po těchto materiálech se tlak na tyto (ekonomicky marginalizované) regiony pravděpodobně zesílí, čímž se ohrozí dosažení sociálně a ekologicky udržitelného systému obnovitelné energie,“ uvádí ve své zprávě Institut pro udržitelnou budoucnost na University of Technology v Sydney.
To, jak automobilový průmysl zvládne přechod na elektřinu, bude pravděpodobně jedním z horkých témat na dvoutýdenním klimatickém summitu COP26, který začíná 31. října v Británii.
Podle Světového ekonomického fóra automobilový sektor produkuje více emisí skleníkových plynů než celá Evropská unie (EU), přičemž 20 % z nich pochází z výroby.
Baterie se podílejí významnou měrou na ceně elektromobilů, přičemž jejich životnost se pohybuje mezi osmi až 15 lety. Recyklace tak může mít velký význam. Do roku 2040 by mohla pomoci snížit poptávku po lithiu o 25 %, kobaltu o 35 % a niklu a mědi o 55 %, tvrdí australský institut.
V současnosti už přitom startují nové těžební projekty s „potenciálem nepříznivých vlivů na místní prostředí a komunity, včetně znečištění půdy, vzduchu a vody, porušování lidských práv a nebezpečných pracovních podmínek,“ upozornil institut.
Technologicky lze získat z vyřazených baterií více než 90 % kovů, ale tato snaha je limitována „nedostatkem silného ekonomického stimulu nebo politiky, která by podpořila používání recyklovaných materiálů,“ konstatuje zpráva.
Evropská komise plánuje požadovat, aby od roku 2030 pocházelo 12 % kobaltu, 4 % lithia a 4 % niklu v elektrických bateriích z recyklovaného materiálu.
Čína je podle odborníků v čele recyklačního úsilí. Výrobce baterií CATL nedávno oznámil výstavbu závodu na recyklaci v hodnotě přibližně 4,5 miliardy eur v provincii Chu-pej.
Švédský startup Northvolt, partner Volkswagenu a BMW, plánuje příští rok spustit továrnu schopnou recyklovat 25.000 tun baterií ročně. Společnost se zavázala, že do roku 2030 bude 50 % jejích bateriových komponent vyrobených z recyklovaných materiálů.
Projekt s názvem Revolt je součástí slibu společnosti stát se nejekologičtějším výrobcem baterií v Evropě. Emma Nehrenheimová, která má v Northvoltu na starosti environmentální otázky, přitom upozornila, že všechny prognózy podcenily růst výroby baterií.
„Produkce neustále stoupá,“ řekla Nehrenheimová, která se podle vlastních slov stále více obává, že Evropa nebude k tomu dostatečně připravena.
Francouzský jaderný gigant Orano spouští projekt na využití technik používaných k těžbě uranu k recyklaci baterií. A francouzská společnost pro nakládání s odpadem Veolia má pilotní projekt v závodě ve východní Francii na recyklaci baterií ze smartphonů a počítačů. Baterie se v závodě zbaví plastového obalu a hliníkových fólií, které drží články, rozdrtí se na prach, ze kterého se extrahují různé kovy.
Ale nejsou to jen elektrické baterie, které by chtěl průmysl recyklovat. Jeho cílem je vyrábět jednoho dne tvz. cirkulární auta – s nulovou uhlíkovou stopou.
Ve Francii společný podnik automobilky Renault a energetické společnosti Suez rozebere 5000 aut ročně na jednotlivé díly. Dělníci vyprázdní palivové nádrže, odstraní motor, pneumatiky, přístrojové desky, zpětná zrcátka a další části, které představují přibližně 35 % z hmotnosti vozidla. Každé auto může přinést zisk až 400 eur ze zachráněných dílů, které se prodávají opravnám nebo soukromým spotřebitelům. Zbytek se lisuje, taví, pálí nebo recykluje pro jiná odvětví.
Jaguar Land Rover má zase projekt na recyklaci hliníku z vyřazených vozidel, který by podle společnosti mohl snížit emise CO2 z výroby o 26 %.
