Ceny nemovitostí v Česku nadále rostou, což zhoršuje dostupnost vlastního bydlení včetně šance na získání hypotéky. Řešením by podle některých bank mohly být úvěry na více než 30 let, což by lidem snížilo splátky tak, že by si hypotéku mohli dovolit. Česká národní banka (ČNB) je však proti.
Jak uvedl server novinky.cz, v bankovních kruzích se dokonce mluví o vícegeneračních hypotékách, které mají lhůtu splatnosti ještě podstatně delší. To by lidem srazilo nároky na výši potřebného příjmu.
Pokud by se lhůta splatnosti úvěru na bydlení prodloužila například na 50 let, na jeho splácení by se mohli podílet rodiče s dětmi. „Téma vícegeneračních hypoték otevřela jako první Česká spořitelna, zatím však pouze na úrovni debat a úvah,“ uvedla Veronika Hegrová z online dojednače hypoték Hyponamiru.cz. Samotná Česká spořitelna nedávno uvedla, že éra nízkých úroků při hypotékách končí. Nahoru půjdou sazby i ceny nemovitostí.
„Pokud připočteme prudké zvýšení cen stavebních materiálů, je jasné, že dostupnost nového bydlení se bude v následujících měsících výrazně zhoršovat. I proto chceme ve spolupráci s regulátorem (ČNB) a ostatními bankami hledat řešení, jak klientům se získáním úvěru pomoci. Jednou z cest může být posunutí délky poskytnutí hypotéky na dobu delší než 30 let,“ prohlásil Filip Belant, šéf kmene (tzv. tribu) bydlení v České spořitelně.
Je však pravděpodobné, že tyto úvahy v ČNB narazí na nesouhlas. ČNB totiž už šest let bankám de facto nařizuje, aby délka splatnosti hypotečního úvěru nepřesahovala horizont ekonomické aktivity klienta či životnosti nemovitosti. Z pozice regulátora trhu doporučuje ČNB bankám maximální lhůtu splatnosti hypoték 30 let.
„Splatnost delší než 30 let by často znamenala, že splácení úvěru by zasáhlo celý horizont ekonomické aktivity dlužníka či jej přesáhlo, což je vysoce rizikový přístup vzhledem k nejistotě, která se týká jeho budoucí příjmové situace,“ řekla Právo mluvčí ČNB Petra Vodstrčilová.
O změně přístupu proto ČNB neuvažuje. „Natahování lhůty splatnosti hypotečních úvěrů není cestou k lepší dostupnosti bydlení. Vedlo by k růstu cen nemovitostí a rodiny by se na jejich získání musely ještě více zadlužit,“ dodala Vodstrčilová.
V některých evropských zemích jako Nizozemsko, Dánsko či Švédsko byla v minulosti možnost splácet jistinu úvěru až v daleké budoucnosti, čímž se splatnost natáhla na dlouhé desítky let. To sice umožnilo poskytovat vysoké úvěry, ty však zároveň pomáhaly hnát ceny nemovitosti vzhůru. Konečným výsledkem tak byl výrazný růst zadluženosti domácností, který se stal zdrojem zranitelnosti bankovního sektoru, zejména při růstu úrokových sazeb. „V posledních letech proto národní orgány tuto praxi omezují či zakazují,“ konstatovala mluvčí ČNB.
